Židé nebo křesťané II.

15. 11. 2009 13:00:00
Včera jsem se teda „pochlapil“, to musím teda konstatovat. Proto mám co vysvětlovat. Pokud tvrdím „téměř jsem byl nařčen, že si po večerech čtu Talmud“, tak to nemyslím nijak hanlivě, ale moje jazykové schopnosti nejsou na takové úrovni, abych si mohl přečíst תלמוד v originále. Ne že by mě to nezajímalo, ale nejspíš jsou podstatnější věci, které je nutné dělat.

„...,že ze Starého zákona jsem slyšel opravdu dobrá kázání, která bych mohl spočítat na prstech jedné ruky.“

Víte, ona je to pravda. Protože charakter mojí církve – apoštolské církve, kde jsem byl dříve a nyní křesťanských sborů, kde jsem nyní, je takový, že jsem slyšel minimální počet kázání na Starý zákon.

V apoštolské církvi kladli důraz na charismata – apoštolská církev je letniční církví. Takže moje tvrzení - „...,že ze Starého zákona jsem slyšel opravdu dobrá kázání, která bych mohl spočítat na prstech jedné ruky.“ je opodstatněné. Pokud jsem slyšel nějaká zajímavá kázání ze Starého zákona, potom to bylo u adventistů, kam jsem před mnoha lety několikrát zavítal.

Prosím vás, rozdíl mezi dobrým vyučováním ze Starého zákona a špatným vyučováním je čistě můj subjektivní názor. Ale pokud někdo přijde například s myšlenkou, že problémy našeho života překonáme díky víře, lásce, naději a ve své podstatě je přisoudí těm oblázkům, které si David uložil do mošny, tak to není podle mě dobré vyučování.

Tohle je alegorický výklad, který se pěstoval hlavně v Alexandrii[1], Defakto si potom můžu s biblickým textem nakládat jak chci já sám bez respektu k poselství, které nám zanechal svatopisec! Proto nemůžu souhlasit s tímhle způsobem výkladu biblického textu. Naštěstí není v dnešní době už tak častý. Spíš si myslím, že alegorický výklad Svatých písem Bible dokazuje naši neschopnost pracovat s biblickým textem

Práce s biblickým textem je opravdu náročná, příprava na kázání, na vyučování vyžaduje „celého člověka“. Pokud to chcete ovšem udělat poctivě.

„Pokud bych byl postavený volit mezi křesťanským výkladem nějakého textu ze Starého zákona a rabínským midrašem téhož biblického textu, potom šáhnu nejspíše po tom rabínském midraši, protože od křesťanského výkladu moc neočekávám.“

Pokud by byl výklad nějakého textu Starého zákona dobrý, potom ovšem dám nejspíš přednost tomu křesťanskému výkladu. Problém je, že těch dobrých vyučování jsem opravdu neslyšel mnoho. Dobré vyučování na Žalm 23 - klikni zde - je jedním z takových vyučování, které bych si určitě rád poslechl. Bratr, který zmíněné vyučování měl, je synem rabína, který pak konvertoval ke křesťanství. (nyní je u adventistů, navíc je universitním vyučujícím v USA)

„Někdo mi ale může namítnout, že Židé jsou protikřesťansky zaměření atd.“

Pochopitelně, že jsou protikřesťansky zaměření, protože jsou židé a ne křesťané. (opravdu hluboká myšlenka, že?) :-) Doklad je jeden z textů, na který jsem narazil při své četbě Bible.

Koukněte se, je psáno:

„A dále: Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv" (Bible, list Židům 1:10-11)

Biblický text je jedním z nejdůležitějších textů pro vyznání Ježíše jako Boha. Když jsem si ale otevřel knihu Žalmů, kdy tento novozákonní text má být její citací, našel jsem tam napsáno něco naprosto odlišného:

„Pravím: Bože můj, uprostřed mých dnů mě odtud neber! z pokolení do pokolení půjdou tvá léta. Dávno jsi založil zemi, i nebesa jsou dílo tvých rukou. Ta zaniknou, a ty budeš trvat, všechno zvetší jako roucho.“ (Bible, Źalm 102:25-27)

Zatímco v citaci listu Židům hovoří Bůh o Mesiáši, o Kristu, starozákonní text, který je předlohou pro Nový zákon je řečí žalmisty k Bohu! Nedokázal jsem si to nijak rozumově vysvětlit. (protože to bez hebrejštiny ani nejde) Nový zákon - řeč Boha o Ježíši, Starý zákon řeč žalmisty k Bohu. Problém se skrývá v hebrejštině. Rozdílná vokalizace naprosto mění mluvčího.

hebrejský text

Hebrejský text, který jsem zde vložil, je verš Žalmu 102:25, kde se říká alespoň v Ekumenickém překladu: „Pravím, Bože můj...“ a potom je jasné, kdo je mluvčím a ke komu hovoří. Povšimněte si horního řádku, nadto jsem ta dvě zásadní slova napsal modře. U dalších dvou řádků jsem vokalizoval jenom první dvě slova. Druhý řádek - ten prostřední, je jedna varianta čtení, spodní varianta je druhá varianta čtení. Rozdíl druhého a třetího řádku spočívá v osobě mluvčího, tedy toho, kdo hovoří.

hebrejský text Prostřední řádek mi říká [omar eli] – tedy mluvčím je žalmista a říká: „pravím Bože můj" Spodní řádek mi říká [emor elaj] – tedy mluvčím bude v dalším textu Bůh a bude hovořit ke mně: "mluv říkej říká ke mně" [2] Ten nejzásadnější rozdíl spočívá v tom, zda hovoří žalmista, nebo hovoří Bůh. Zatímco Septuaginta, řecká LXX se kloní k tomu spojení, jež je v tom spodním řádku. A Nový zákon cituje Septuagintu.

Nutno dodat, že konsonantní text – ten horní řádek, bez vokalizace, je nejstarším biblickým textem. Vokalizace je to, co jsem zakroužkoval modře. Vokalizace hebrejského textu je záležitostí až v době 10. století našeho letopočtu.[3] Nepochybuju a tenhle můj příklad toho může být vážnou námitkou nás křesťanů vůči našim židovským přátelům, že se při vokalizaci již projevila tendence v některých momentech, které to umožňují, vokalizovat text s nemožností křesťanského výkladu. (ale upřímně znám pouze tento případ, ať si zase nevymýšlím)

V čem je problém? Jedna možnost čtení je prokřesťanská - ta v tom spodní řádku (mluví ke mně), v tom prostředním řádku neumožňuje křesťanskou interpretaci. (mluvím Bože můj) Musím vám tady ještě cosi vysvětlit, pokud je nějaký spor ohledně Svatých textů Bible, konkrétně hebrejského textu, rozhoduje v zásadě konsonantní text bez vokalizace - což je ten horní řádek. Tím chci říct, že Židé na svou verzi mají plný nárok! Posvěcenou navíc tím, že ekumenický překlad překládá text z knihy Žalmů prožidovsky a nikoliv prokřesťansky! :-)

Na koho jsem ale naštvanej, jsou překladatelé. Naši inteligentní překladatelé ekumenického překladu se přiklonili sice k překladu hebrejského textu (toho v tom prostředním řádku), ale také toho, který defakto neumožňuje prokřesťanský výklad a fatálně se míjí s tou citací v Novém zákoně! Nový zákon se pak vlastně odkazuje na řecké čtení, které je překladem hebrejského čtení, které je ve spodního řádku.

Myslíte si, že jsem byl naštvaný na Židy? Nikoliv! Naopak jsem si uvědomil, že mám co dělat s naprosto inteligentním oponentem. Ještě jednou opakuju, rozhořčili mě překladatelé ekumenické Bible, protože ti se přiklonili v tom Žalmu k překladu, který neumožňuje prakticky křesťanský výklad. Ano, ten výklad, který je v prostředním řádku, je sice hlavním čtením v Hebraice (hebrejská Bible), a to prokřesťanské čtení je v Hebraice dole v poznámkách. Ale novozákonní text v listě Židům se kloní samozřejmě k tomu prokřesťanskému čtení. (tedy to hebrejské čtení ve spodním řádku)

Tenhle problém nás nutí k zamyšlení:

1. Nakolik mohou důvěřovat Hebraice, respektive vokalizaci konsonantnímu textu. Ale moje současná znalost hebrejštiny není taková, abych to mohl správně posoudit.

2. Někde jsem zaslechl názor, že hebrejská předloha pro Septuagintu – z které čerpají překladatelé Septuaginty, je ještě starší než hebrejské texty, které máme dneska k dispozici - tohle by asi musela vysvětlit nějaká studie. Tenhle příklad, který jsem se tady pokoušel vysvětlit, by dával tomuto názoru za pravdu.

3. Nechápu, jak se mohli překladatelé ČEPu takto naprosto minout smyslem překladu, je to ostudné!

4. Možná by stálo za to, projít všechny podobné texty, na které odkazuje Nový zákon + jejich starozákonní předlohu a posoudit, zda se tady neprojevil stejný problém, jako tomu je v tomto případě.



Poznámky:

1. Alegorie (řecky αλληγορία - říci jinak), česky také jinotaj, je text nebo výtvarné dílo, jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném. Je to text, jehož vlastní smysl je tudíž skrytý a k porozumění vyžaduje nějaký klíč.

2. Emor je dokonce imperativ.

3. Vokalizace hebrejského textu Bible byla fixována před 10. stoletím v takzvaném masoretském textu. Vokalizací se zde dosáhlo jednak toho, že se zamezilo různočtením a tím i odlišnému výkladu textu, jednak toho, že se uchovala výslovnost v té době již mrtvého jazyka. Přesto musíme pamatovat na to, že tato vokalizace je poměrně mladá a pozdní, a musíme počítat pří interpretaci textu i s jinými variantami vokalizace. (citace z wikipedie)

Autor: Karel Sýkora | neděle 15.11.2009 13:00 | karma článku: 10.23 | přečteno: 1563x

Další články blogera

Karel Sýkora

Biblické texty Starého zákona z pohledu archeologie

Kniha Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele popisuje vznik starověkého Izraele ze tří hlav­ních úhlů pohledu, respektive zdrojů, které se snaží metodologicky držet v rovnováze.

22.4.2019 v 19:14 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 213 |

Karel Sýkora

Karel Čapek, Hovory s T. G. M. – Náboženství Ježíšovo

Hovory s T. G. Masarykem je třídílný spis, který v letech 1928–1935 pořídil na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem spisovatel Karel Čapek. Je to mimořádně ceněné dílo, neboť vypovídá o prezidentově životě.

22.4.2019 v 6:17 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 145 |

Karel Sýkora

Vzkříšení, zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Vzkříšení nebo též Zmrtvýchvstání (pouze u Ježíše Krista) tvoří základní prvek křesťanské víry – a to ve dvojím smyslu: vzkříšení/zmrtvýchvstání Ježíše Krista z mrtvých po jeho ukřižování a vzkříšení člověka na konci časů.

21.4.2019 v 7:12 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 151 |

Karel Sýkora

Karel Kryl – 71. žalm

Karel Kryl byl československý písničkář a básník, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989. Po roce 1989 dále v rozhovorech pro média a ve své tvorbě komentoval dění ve společnosti.

20.4.2019 v 8:02 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 232 |

Další články z rubriky Kultura

Jan Raus

MessenJah:

Ačkoliv můj host patří věkově do jiné, mladší generace a hudebně do odlišného žánru, dlouhodobě shledávám na něm osobně, na jeho hudbě i na jeho postojích a názorech dosti sobě vlastního a zajímavého pro tento krátký rozhovor.

23.4.2019 v 15:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ještě k odvolání Jiřího Fajta (Doplněno)

Jeho kauza má více aspektů, ty odborné, myšleno umělecké, přenechme odborníkům. Však už se mnozí vyjádřili. Nejen tuzemští. Podpora ze zahraničí o mnohém vypovídá. Nejde ale jen o uměleckou stránku věci.

23.4.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.74 | Přečteno: 524 | Diskuse

Karel Orlík

Zoufalá snaha pomatených ex-politiků – nepřátel Izraele

V britském deníku The Guardian otiskli 15. dubna 2019 dopis 37 bývalých politiků z 19 zemí, adresovaný vůdcům EU. Intervenují v něm ve prospěch arabské autonomie, kterou by rádi proměnili v suverénní stát Palestina.

23.4.2019 v 7:00 | Karma článku: 27.63 | Přečteno: 497 | Diskuse

Karel Sýkora

Biblické texty Starého zákona z pohledu archeologie

Kniha Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele popisuje vznik starověkého Izraele ze tří hlav­ních úhlů pohledu, respektive zdrojů, které se snaží metodologicky držet v rovnováze.

22.4.2019 v 19:14 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 213 |

Ladislav Kolačkovský

Tam zaniklo všechno naše štěstí – Velikonoční bitva v Karpatech 1915

23.3. 1915 zničil v okamžiku všechny plány, touhy a naděje, které jsme chovali s mým drahým a jediným Františkem. Nežije víc! Padl na Velikonoce v Karpatech na vrchu Kaštielik.

22.4.2019 v 17:27 | Karma článku: 24.35 | Přečteno: 543 | Diskuse
Počet článků 3455 Celková karma 6.72 Průměrná čtenost 450

On ne peut jamais savoir ce qu'il faut vouloir car on n'a qu'une vie et on ne peut ni la comparer a des vies antérieures ni la rectifier dans des vies ultérieures.
— Milan Kundera

Člověk nikdy nemůže vědět, co má chtít, protože žije jen jeden život a nemůže ho nijak porovnávat se svými předchozími životy, ani ho opravit v následujících životech.

Najdete na iDNES.cz