Obětoval Jiftách Hospodinu Bohu svou dceru?

7. 11. 2010 14:26:00
Vzhledem k tomu, že jsem byl nepřímo vyzván k tomu, abych se vyjádřil k tomu, zda Jiftách obětoval svou dceru jako zápalnou oběť Hospodinu, činím tak v tomto článku. Pro mnohé čtenáře bude existence podobné myšlenky – zápalná oběť člověka jako dar Hospodinu s největší pravděpodobností překvapujícím objevem. V článku ale dokážu pravý opak, Hospodin si určitě nelibuje, neliboval a nebude libovat v zápalných obětech lidí.

Celý příběh je zaznamenán v Bibli a my si ho nyní přečteme celý:

„Jiftách složil Hospodinu slib: Vydáš-li mi Amónovce opravdu do rukou, ten, kdo mi vyjde naproti z vrat mého domu, až se budu vracet v pokoji od Amónovců, bude patřit Hospodinu a toho obětuji v zápalnou oběť. Nato táhl Jiftách do boje proti Amónovcům a Hospodin mu je vydal do rukou. Připravil jim zdrcující porážku mezi Aróerem a cestou do Minítu a až po Ábel-keramím, totiž dvaceti městům. Tak byli Amónovci před syny Izraele pokořeni. Když přicházel Jiftách do Mispy ke svému domu, hle, vychází mu naproti s bubínky a s tancem jeho dcera. Měl jenom tu jedinou, kromě ní neměl syna ani dceru. Jak ji uviděl, roztrhl své roucho a zvolal: Ach, má dcero, srazilas mě do prachu, uvrhla jsi mě do zkázy! Zavázal jsem se svými ústy Hospodinu a nemohu to vzít zpět. Ona mu odpověděla: Můj otče, když ses svými ústy zavázal Hospodinu, učiň se mnou, co jsi vyřkl, za to, co Hospodin pro tebe učinil, abys mohl vykonat pomstu nad svými nepřáteli, nad Amónovci. Požádala pak svého otce: Nechť je mi dovoleno toto: Ponech mi dva měsíce. Ráda bych odešla do hor a oplakávala se svými družkami své panenství. On jí řekl: Jdi. Propustil ji na dva měsíce a ona odešla se svými družkami, aby na horách oplakávala své panenství. Po uplynutí dvou měsíců se vrátila k otci a on splnil slib, který o ní učinil. Muže nepoznala. V Izraeli se pak stalo zvykem, že izraelské dívky vycházívají rok co rok po čtyři dny v roce opěvovat dceru Jiftácha Gileádského.“ (Bible, kniha Soudcům 11:30-40)

Příběh nám říká, že jakýsi muž, jménem Jiftách, slíbil za vítězství v boji obětovat v zápalnou oběť to první, co potká při svém návratu z války do svého domu. Jako první mu přišla v ústrety jeho dcera, takže to vypadá, že bude muset obětovat v zápalnou oběť svoji dceru.

Všimněme si dovětku Jiftákova slibu: „... bude patřit Hospodinu a toho obětuji v zápalnou oběť.“ (Bible, kniha Soudcům 11:31)

Opět nám přijde vhod naše znalost hebrejštiny:




Nepřišel jsem na to já sám, ale mám tuhle myšlenku od Richarda Anthonyho [1]. Všimněte si na obrázku onoho červeného znaku. Je to hebrejské vav, které má obvykle význam „a“. V tomto případě však Anthony navrhuje přeložit ono hebrejské „vav“ výrazem „nebo“. Jednoduše namísto slučovací spojky „a“ bude v textu spojka „nebo“ v poměru vylučovacím.

Význam podobně přeložené věty pak ale dostává naprosto odlišný smysl:

„... bude patřit Hospodinu, nebo to obětuji v zápalnou oběť.“

Smysl je pak jasný, Jiftách zaslíbil Bohu, že to, co mu vyjde jako první vstříc v ústrety bude patřit Hospodinu Bohu. Pokud to bude člověk, bude zasvěcen Bohu, pokud to bude zvíře, bude obětováno jako zápalná oběť. V žádném případě při vyslovení slibu Jiftách neuvažoval o obětování člověka v zápalnou oběť!


Abych opět příliš „nešermoval“ s hebrejštinou, dokážu v poznámkovém aparátu ke článku, na který si můžete kliknout zde, že překlad hebrejského „vav“ můžeme přeložit rovněž tak i českou vylučovací spojkou „nebo“.

Dle textu z Nového Zákona [2] byl Jiftách jedním ze spravedlivých božích mužů podle zákona. Jak by pak mohl tento muž porušit tak základní přikázání desatera - „nezabiješ“? Opravdu je v tomto případě překlad nepřesný, odkud se pak v mnoha nekřesťanských hlavách zrodil nápad, že Hospodin Bůh potřebuje ke svému životu zápalné oběti lidí...

Jiftáchova dcera mu řekla: „... Ponech mi dva měsíce. Ráda bych odešla do hor a oplakávala se svými družkami své panenství.“ A „Jiftáchova dcera se vrátila k otci a on splnil slib, který o ní učinil. Muže nepoznala.“

Texty, které jsem právě uvedl, dokazují, že v naplnění slibu šlo o něco naprosto odlišného, než o zápalnou oběť člověka. Jiftáchova dcera se musela podvolit vůli otce a celý život sloužit Bohu na modlitbách a postech bez možnosti uzavřít manželství s mužem. (je to Jiftáchův slib, respektive první část výpovědi, že bude patřit Hospodinu) Katastrofa pro Jiftácha spočívala v tom, že jeho dcera byla jeho jediným potomkem, proto jeho jméno zůstalo v Izraeli zapomenuto. Neměl pak od své dcery potomky - totiž vnoučata.

V Izraeli tehdejší doby byl možná zapomenut, to ano, ale my jsme se o Jiftáchovi dočetli v Bibli... Před všemohoucím Bohem nikdo není a nebude zapomenut.

Překlad stěžejního textu s ohledem na smysl článku:

„Jiftách složil Hospodinu slib: Vydáš-li mi Amónovce opravdu do rukou, co mi vyjde naproti z vrat mého domu, až se budu vracet v pokoji od Amónovců, bude patřit Hospodinu, nebo to obětuji v zápalnou oběť.“ (Bible, kniha Soudcům 11:30-31)

Dodatek ke článku o Jiftáchovi a o oběti jeho dcery

Autor: Karel Sýkora | neděle 7.11.2010 14:26 | karma článku: 13.92 | přečteno: 1264x

Další články blogera

Karel Sýkora

Biblické texty Starého zákona z pohledu archeologie

Kniha Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele popisuje vznik starověkého Izraele ze tří hlav­ních úhlů pohledu, respektive zdrojů, které se snaží metodologicky držet v rovnováze.

22.4.2019 v 19:14 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 213 |

Karel Sýkora

Karel Čapek, Hovory s T. G. M. – Náboženství Ježíšovo

Hovory s T. G. Masarykem je třídílný spis, který v letech 1928–1935 pořídil na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem spisovatel Karel Čapek. Je to mimořádně ceněné dílo, neboť vypovídá o prezidentově životě.

22.4.2019 v 6:17 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 145 |

Karel Sýkora

Vzkříšení, zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Vzkříšení nebo též Zmrtvýchvstání (pouze u Ježíše Krista) tvoří základní prvek křesťanské víry – a to ve dvojím smyslu: vzkříšení/zmrtvýchvstání Ježíše Krista z mrtvých po jeho ukřižování a vzkříšení člověka na konci časů.

21.4.2019 v 7:12 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 151 |

Karel Sýkora

Karel Kryl – 71. žalm

Karel Kryl byl československý písničkář a básník, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989. Po roce 1989 dále v rozhovorech pro média a ve své tvorbě komentoval dění ve společnosti.

20.4.2019 v 8:02 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 232 |

Další články z rubriky Společnost

Lukáš Burget

Smutné velikonoční poselství ze Srí Lanky

V tomto okamžiku má vraždění na Srí Lance 321 obětí, přes 500 zraněných a krvavý podpis Islámského státu.

23.4.2019 v 15:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Jak jsou krásné, když se odhalí

Antonia Yaminová je evropskou šéfkorespondentkou izraelské veřejnoprávní televize KAN11. Na svém Twitteru upozornila 20. dubna na jeden pořad této televize, který pojednává o první afghánské modelce (video níže).

23.4.2019 v 15:15 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 183 | Diskuse

Jakub Kouřil

Žába a máslo

Tři žáby si hrály a skákaly okolo sudu se smetanou. Když je skákání omrzelo, vymyslely si soutěž, kdo z nich nejrychleji oběhne dřevěný sud. Když vyhrávala pořád ta stejná žába, začaly soutěžit, kdo sud přeskočí.

23.4.2019 v 12:43 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 547 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Válka psychopatů, extrémů, válka bláznů…

Snad se s mým názorem ztotožní více lidí. S názorem, že hromadné vraždy ve jménu nějaké ideologie, nebo náboženství, nejsou dílem normálního člověka...

23.4.2019 v 12:35 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 885 | Diskuse

Jiří Turner

Homosexualita není proti přírodě, protože je běžná i u zvířat

Homosexualita tím pádem nemůže ani odporovat božímu záměru. Homosexualita je tedy běžná alternativní sexuální orientace živočichů. Je to seriózní teorie nebo pouze zoufalá snaha nějakého teplého přírodovědce dokázat nedokazatelné?

23.4.2019 v 11:57 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 424 | Diskuse
Počet článků 3455 Celková karma 6.72 Průměrná čtenost 450

On ne peut jamais savoir ce qu'il faut vouloir car on n'a qu'une vie et on ne peut ni la comparer a des vies antérieures ni la rectifier dans des vies ultérieures.
— Milan Kundera

Člověk nikdy nemůže vědět, co má chtít, protože žije jen jeden život a nemůže ho nijak porovnávat se svými předchozími životy, ani ho opravit v následujících životech.

Najdete na iDNES.cz