Má Hospodin Bůh své stvoření pod kontrolou?

11. 09. 2008 20:40:00
Vážení čtenáři, přinejmenším provokativní nadpis jsem si zvolil pro svůj článek. Jak je to tedy? Má Hospodin Bůh své stvoření pod kontrolou, nebo nemá? Na vyřčenou otázku se pokusím nalézt odpověď ve svém článku.

Při četbě biblických textů jsme možná měli za to, že se Bible až „křečovitě“ bránila nejrůznějším kulturním vlivům. Nebylo tomu tak. Nahlédl jsem do jedné odborné práce. Je to studie – „Biblical hapax legomena in the light of Akkadian and Ugaritic“ [1] Musím vám čtenářům vysvětlit, že biblická hapax legomena jsou slova, která se vyskytují v biblických textech, v Starém zákonu pouze v jednom výskytu, pouze v jednom „exempláři“. Mnozí odborníci mají za to, že tato slova nemají svůj původ v hebrejštině, ale v jiných jazycích, v jazycích jako je arabština, řečtina, akkadština, ugaritština atd. Výše uváděná práce se zaměřuje na příbuzné semitské jazyky hebrejštiny – na akkadštinu a ugaritštinu.

Na vysvětlenou uvedu jeden příklad ze zmíněné práce. Ve studii je zmíněn autorův pohled, názor na biblický text ze žalmu 93. Společně si přečtěme verš třetí z žalmu 93 – „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedají řeky své vlnobití.“ [2] Naší pozornost směřujme ke slovu דכים – vlnobití, [3] což je poslední slovo z verše třetího. Biblická studie nám říká, že tradičnímu výkladu hebrejského slova דכים „vlnobití“ brání jeho srovnání s ugaritským dkym a tím pádem bude mít hebrejské slovo דכים „vlnobití“ rovněž i odlišné vysvětlení, odlišnou interpretaci.

Podle autora této studie by mělo slovo דכים – vlnobití být vzděláno od hebrejského kořene – דכה případně דכא . Hebrejský kořen דכה má význam – deptat, potřít pi; דכא má význam – mučit, potírat, stírat, potřít, umořit, umučit atd. [4] Jak mám přeložit verš třetí z žalmu 93? Snad by se tento biblický text dal přeložit takto: „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedají řeky své ničivé vlnobití.“

Člověk nemusí být zvláštně lingvisticky vybavený, aby viděl, že verše 3-4 z žalmu 93 mají poněkud zvláštní ráz, zvláštní charakter. Zcela jistě nepozvedají řeky svůj hlas k oslavě Hospodina, k chvále Boha. Je tomu přesně naopak, řeky pozvedají svůj hlas proti svému Bohu! [5] Když se zamyslíme nad vysvětlením verše třetího a čtvrtého, potom vidíme, že je to Hospodin sám, který je vznešenějším nad hlasy řek, který je vznešenějším nad hukot mohutných vodstev, nad vznosnými příboji mořskými. [6]

Řeky a mohutná vodstva, moře jsou zde chápána v opozici, v protikladu vůči Hospodinu Bohu. Řeky a mohutná vodstva, moře jsou zde chápána ve svém vzdoru vůči svému Bohu. Alespoň já jsem tomuto biblickému textu mohl porozumět takto. Není to jenom teoretické bádání v biblistice. Zrovna nedávno jsem mohl upozornit na nesmyslnost textu jedné chvály. Chvála se jmenuje „Hospodin kraluje“ a v refrénu se zpívá – „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedám i já, Hospodine, zvedám i já svůj hlas.“

Pokud bych pozvedal hlas, stejně tak jako řeky, potom to vidím, chápu v negativní souvislosti díky probíranému žalmu 93, díky kontextu žalmu 93. Já nemůžu pozvednout svůj hlas ve chvále „Hospodin kraluje“ proti svému Bohu! Alespoň díky kontextu, souvislosti verše třetího z žalmu 93, který je součástí této chvály! [7]

Možná se tato práce dotýká tématu daleko hlubšího, daleko zásadnějšího. Už bych byl obezřetnějším při všemožných konstatováních, že Bůh různými přírodními katastrofami soudí naší zemi. [8] Ty hlasy, které možná uslyšíme říkat, že naši republiku, Českou republiku Bůh soudí povodněmi. Podle vysvětlení z žalmu 93 by rozvodněné řeky nemusely nést „stigma“, pečeť Božího soudu. Bůh nejrůznější přírodní katastrofy dopouští, ale ty nemusejí nést pečeť jeho soudu, což nám vysvětlují, dokládají i mé výše uvedené argumenty.

 

Díky této studii se mohu pokusit rovněž vyjádřit ke sporu dvou velkých fyziků historie, ke sporu Alberta Einsteina a Nielse Henricka Davida Bohra.

Oč v jejich sporu šlo? Podle Einsteinova názoru by měly prvky fyzikální teorie vystihovat skutečné, nezávisle na teorii existující vlastnosti systému. Teorie by navíc měla být deterministická (s možností přesné predikce vývoje systému a výsledků měření) a lokální (bez okamžitého působení na dálku). Z této pozice se kvantová mechanika jeví jako neúplná teorie: Její statistický charakter je důsledkem neznalosti nějakých „skrytých“ parametrů, které nekontrolovaně nabývají nejrůznějších hodnot, ale jejichž dynamika by měla být popsatelná nějakou „hlubší“ teorií, vyhovující uvedeným představám.

Podle Bohrova názoru je třeba fyzikální teorii chápat spíše jen jako soubor vztahů mezi měřitelnými veličinami a připustit navíc, že náhoda může být neodstranitelnou součástí fyzikálního světa. [9]

Docela srozumitelně, teorie Alberta Einsteina je deterministická (s možností přesné predikce vývoje systému a výsledků měření) [10], naproti tomu teorie Nielse Bohra připouští, že náhoda může být neodstranitelnou součástí fyzikálního světa.

Byla rozpracována řada návrhů experimentů, jež se uskutečnily v letech 1971-82. Spočívaly v měření pravděpodobnosti koincidenčního průchodu dvou fotonů, které jsou stejně polarizovány a letí v opačných směrech, dvěma polarizátory při různém natočení jejich polarizačních os. Z výsledků těchto experimentů byly pak odvozeny dva následující závěry:

 

* Bellovy nerovnosti jsou těmito experimenty narušeny, což se interpretovalo jako odmítnutí teorie se skrytými parametry;

* experimentální data jsou v dobrém souhlasu s předpověďmi standardní kvantové mechaniky.

 

Tento článek, tato úvaha dává za pravdu spíše Bohrově teorii, Bohrovu názoru, že náhoda je neodstranitelnou součástí našeho světa. A jak se také později ukázalo, následné experimenty potvrdily teorii Nielse Henricka Davida Bohra.

Zbývá zodpovědět otázku, kterou jsem uvedl v nadpisu článku: Má Hospodin Bůh své stvoření pod kontrolou? Jako vyznávající křesťan věřím, že bezpochyby ano i přesto, že se ve výsledné „rovnici života“ objeví hodnota, se kterou musíme počítat, hodnota, kterou je náhoda.

 

karels

 

Poznámky:

 

1. Cohen, Harold, Biblical hapax legomena in the light of Akkadian and Ugaritic, Dissertation seires – Society of Biblical literatury, no. 37, Scholar Press, 1978.

2. Hebrejsky –נשׂאו נהרות יהוה נשׂאו נהרות קולם ישׂאו נהרות דכים׃

3. Slovo דכים , které se překládá jako „vlnobití“ je v tomto případě hapax legomenon, totiž slovo, které se vyskytuje pouze v jednom exempláři – v žalmu 93:3. Srovnej ugaritské dk s hebrejským דכה [daka]; ugaritské dk – drtič, hebrejské דכה [daka] rozdrcený (Deuteronomium 23:2)

4. Pípal, Blahoslav. HEBREJSKO-ČESKÝ SLOVNÍK KE STARÉMU ZÁKONU. Praha: Kalich, 1974.

5. V citované práci je v poznámkách zmíněn poněkud extrémní názor jistého biblisty konstatujícího, že hebrejská slova – קולם רבים a ים v žalmu 93 jsou jména ugaritských bohů, která byla převzata z kananejské poezie.

6. I všeobecně uznávaný biblický komentář Matthew Henry vysvětluje verše 3-4 z žalmu 93 podobně: We have here, 1. A threatening storm supposed: The floods have lifted up, O Lord! (to God himself the remonstrance is made) the floods have lifted up their voice, which speaks terror; nay, they have lifted up their waves, which speaks real danger. It alludes to a tempestuous sea, such as the wicked are compared to, Izaiáš 57:20. The heathen rage (žalm 2:1) and think to ruin the church, to overwhelm it like a deluge, to sink it like a ship at sea.

7. Jenom pro srovnání – „Běda! Hluk četných čeledí lidských hlučí jak hlučící moře, hukot národů hučí podoben hukotu dravých vod. Národy hučí jak hukot mnohých vod, leč okřikne je a utekou daleko, hnány jako plevy větrem po horách a jako chmýří ve vichřici.“ (Izaiáš 17:12-13) a „Svévolní budou jak vzedmuté moře, které se nemůže uklidnit, jehož vody vyvrhují špínu a kal.“ (Izaiáš 57:20)

8. Srovnej například – „... Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl...“ (1. Královská 19:11-12)

9.

http://www.mineralfit.cz/clanek/2210--uvazovani-cloveka--kvantova-mechanika--filosofie.html

10. Determinismus, předurčení – každý jev má svůj jednoznačný následek a dá se odhadnout, určit.

Autor: Karel Sýkora | čtvrtek 11.9.2008 20:40 | karma článku: 11.09 | přečteno: 1021x

Další články blogera

Karel Sýkora

Biblické texty Starého zákona z pohledu archeologie

Kniha Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele popisuje vznik starověkého Izraele ze tří hlav­ních úhlů pohledu, respektive zdrojů, které se snaží metodologicky držet v rovnováze.

22.4.2019 v 19:14 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 213 |

Karel Sýkora

Karel Čapek, Hovory s T. G. M. – Náboženství Ježíšovo

Hovory s T. G. Masarykem je třídílný spis, který v letech 1928–1935 pořídil na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem spisovatel Karel Čapek. Je to mimořádně ceněné dílo, neboť vypovídá o prezidentově životě.

22.4.2019 v 6:17 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 145 |

Karel Sýkora

Vzkříšení, zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Vzkříšení nebo též Zmrtvýchvstání (pouze u Ježíše Krista) tvoří základní prvek křesťanské víry – a to ve dvojím smyslu: vzkříšení/zmrtvýchvstání Ježíše Krista z mrtvých po jeho ukřižování a vzkříšení člověka na konci časů.

21.4.2019 v 7:12 | Karma článku: 7.83 | Přečteno: 151 |

Karel Sýkora

Karel Kryl – 71. žalm

Karel Kryl byl československý písničkář a básník, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989. Po roce 1989 dále v rozhovorech pro média a ve své tvorbě komentoval dění ve společnosti.

20.4.2019 v 8:02 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 232 |

Další články z rubriky Kultura

Jan Raus

MessenJah:

Ačkoliv můj host patří věkově do jiné, mladší generace a hudebně do odlišného žánru, dlouhodobě shledávám na něm osobně, na jeho hudbě i na jeho postojích a názorech dosti sobě vlastního a zajímavého pro tento krátký rozhovor.

23.4.2019 v 15:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ještě k odvolání Jiřího Fajta (Doplněno)

Jeho kauza má více aspektů, ty odborné, myšleno umělecké, přenechme odborníkům. Však už se mnozí vyjádřili. Nejen tuzemští. Podpora ze zahraničí o mnohém vypovídá. Nejde ale jen o uměleckou stránku věci.

23.4.2019 v 8:00 | Karma článku: 18.74 | Přečteno: 524 | Diskuse

Karel Orlík

Zoufalá snaha pomatených ex-politiků – nepřátel Izraele

V britském deníku The Guardian otiskli 15. dubna 2019 dopis 37 bývalých politiků z 19 zemí, adresovaný vůdcům EU. Intervenují v něm ve prospěch arabské autonomie, kterou by rádi proměnili v suverénní stát Palestina.

23.4.2019 v 7:00 | Karma článku: 27.63 | Přečteno: 497 | Diskuse

Karel Sýkora

Biblické texty Starého zákona z pohledu archeologie

Kniha Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele popisuje vznik starověkého Izraele ze tří hlav­ních úhlů pohledu, respektive zdrojů, které se snaží metodologicky držet v rovnováze.

22.4.2019 v 19:14 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 213 |

Ladislav Kolačkovský

Tam zaniklo všechno naše štěstí – Velikonoční bitva v Karpatech 1915

23.3. 1915 zničil v okamžiku všechny plány, touhy a naděje, které jsme chovali s mým drahým a jediným Františkem. Nežije víc! Padl na Velikonoce v Karpatech na vrchu Kaštielik.

22.4.2019 v 17:27 | Karma článku: 24.35 | Přečteno: 543 | Diskuse
Počet článků 3455 Celková karma 6.72 Průměrná čtenost 450

On ne peut jamais savoir ce qu'il faut vouloir car on n'a qu'une vie et on ne peut ni la comparer a des vies antérieures ni la rectifier dans des vies ultérieures.
— Milan Kundera

Člověk nikdy nemůže vědět, co má chtít, protože žije jen jeden život a nemůže ho nijak porovnávat se svými předchozími životy, ani ho opravit v následujících životech.

Najdete na iDNES.cz