Církev bratrská – Společný list ke schvalování tzv. Istanbulské úmluvy

15. 05. 2018 8:45:29
Nová Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je nejobšírnější mezinárodní smlouvou, usilující o vyřešení tohoto závažného problému porušování lidských práv.

Drazí bratři a sestry, v knize Genesis čteme: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ Lidské pokolení, které je od počátku povoláno k existenci jako muž a žena, korunuje celé dílo stvoření. Stvořitel svěřuje vládu nad zemí lidskému pokolení, všem lidem, všem mužům a všem ženám, kteří odvozují svou důstojnost a své povolání ze společného počátku. Muž a žena jsou tedy odlišní, ale stejní ve své důstojnosti, a tento přirozený řád člověk zakouší od počátku věků, stejně jako touhu po vztahovosti.

Podle Božího záměru panuje mezi mužem a ženou od počátku přátelství, jsou si vzájemně oporou, nestojí proti sobě, ale spolu v nejtěsnějším společenství ve všech rozměrech své bytosti: jsou jedno tělo a jedna duše a jejich vzájemný vztah je odrazem Boží lásky k člověku. Společně Bůh muži a ženě svěřil úkol: „Ploďte a množte se a naplňte zemi.“ Toto přátelství mezi lidmi bylo narušeno prvotním hříchem obou biblických prarodičů. Jedním z projevů tohoto narušení je i násilí, které je důsledkem hříchu.

Jakékoli násilí vůči člověku je z tohoto pohledu narušením všeobecně lidských i křesťanských hodnot, těch hodnot, z kterých vyrůstá nejen evropská civilizace, ale i principy lidských práv. Jedním ze zvláště zavrženíhodných forem násilí je násilí na ženách, dětech a dalších zranitelných osobách, zvláště tehdy, pokud se děje v prostředí rodiny a domácnosti. Křesťanské tradici je vlastní úcta k ženě, která vychází z její nezastupitelné role při předávání života (a v nejvyšší míře se uskutečňuje v obrazu Bohorodičky, skrze kterou byl světu dán Spasitel.) Díky tomu křesťanská evropská kultura prošla vývojem, jehož ovocem je zásada zvýšené ochrany žen v nebezpečných situacích a další formy rytířského chování vůči ženám. Můžeme to pozorovat ve společenském chování, kdy etiketa považuje ženu za společensky výše postavenou. Tyto společenské vzorce předávají rodiče ve výchově svým dětem. Rodina je tak první a základní školou sociálního chování: jako společenství lásky nalézá v sebeodevzdání zákon, který ji vede a umožňuje jí růst. I z hlediska těchto společenských hodnot je násilí na ženě zásadně nepřijatelné.

Jakkoli je tedy třeba principiálně vítat všechny snahy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, nesmí se tak dít na úkor zastínění a zpochybnění přirozeného řádu. V posledních letech se objevují snahy spolu s řešením problému násilí na ženách nastolit i nový pohled na roli člověka, který je ale neslučitelný s přirozeným zákonem, zdravým rozumem a křesťanskou zkušeností.

Jsme přesvědčeni, že tímto směrem se nešťastně vydává i takzvaná Istanbulská úmluva, která staví muže a ženu do zásadní opozice a veškeré chování vůči ženám chce vidět jen ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami. Tato mezinárodní úmluva, jejíž ratifikace bude v nejbližší době projednávána v Parlamentu ČR, stejně jako v dalších evropských zemích, vytváří svým širokým pojetím genderové identity, které není zakořeněné v přirozeném řádu, prostor pro zpochybnění základních společenských daností. S tímto trendem nesouhlasíme a nepřejeme si, aby ratifikací Istanbulské úmluvy bylo ohrožujícím způsobem zasaženo do života státu a jeho institucí, zvláště škol, ale i do života rodin a jednotlivců.

Vyvstává otázka, co v této situaci můžeme a máme jako křesťané – a to napříč konfesemi – dělat. V první řadě nezapomínat na přirozený řád stvoření, které muže a ženu nestaví proti sobě, ale vidí v nich dvě bytosti, které se vzájemně doplňují a teprve spolu vytváří Bohem zamýšlenou jednotu. Je nám také uloženo uvádět tento řád do každodenního života. Při vědomí, že Bůh může napravit i to, co se zdá být nevratně poškozováno, nezapomínejme na modlitbu za ochranu přirozeného lidství, ochranu principu lásky, soudržnosti a harmonie, včetně harmonie mezi mužem a ženou. Zároveň v modlitbě pamatujme i na ty, na jejichž odpovědnosti leží politické rozhodnutí ve věci Istanbulské úmluvy, aby rozhodovali ve shodě se svým svědomím a přirozeným zákonem.

projednáno Radou Církve bratrské, ekumenická verze (ke které se připojuje i Církev bratrská)

zdroj: web Církve bratrské

Autor: Karel Sýkora | úterý 15.5.2018 8:45 | karma článku: 11.93 | přečteno: 253x


Další články blogera

Karel Sýkora

Brooklyn Street Art

Street art je výtvarné umění vytvářené na veřejných místech („street“ = ulice). Motivy a objekty street artu jsou rozmanité. Street art může být nalezen kdekoliv na světě. Street umělci proto často cestují do ciziny.

21.10.2018 v 7:55 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 90 |

Karel Sýkora

Jarek Nohavica – To jste mi neřekli

Natočeno na koncertě v amfiteátru obory v Hukvaldech 12. 8. 2016. Jaromíra Nohavicu doprovází na akordeon Robert Kuśmierski. Video je součástí internetového projektu Jaromír Nohavica - Písně od A do Z.

20.10.2018 v 9:45 | Karma článku: 19.38 | Přečteno: 1090 |

Karel Sýkora

Wolfgang Amadeus Mozart – Credo In Unum Deum

Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325 AD). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví.

19.10.2018 v 21:57 | Karma článku: 5.95 | Přečteno: 81 |

Karel Sýkora

Antonín Dvořák – Symfonie č. 9 e moll, op. 95, „Z Nového světa“

Antonín Leopold Dvořák je jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a světově nejhranějším českým skladatelem vůbec. Dvořákova symfonická a koncertantní díla jsou tradiční součástí repertoáru významných orchestrů.

19.10.2018 v 6:46 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 88 |

Další články z rubriky Kultura

Zdeněk Sotolář

Inkluze dle Přemka Podlahy

Když český zahrádkář něco nesehnal nebo si něco nemohl dovolit koupit, přišel Přemek v Receptáři s nějakým náhražkovým udělátkem. Tak nějak vypadá inkluze po česku.

21.10.2018 v 20:00 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 330 | Diskuse

Marcela Kremeňová - Kaiserová

Poutě a poutníci – počátky české kultury, stále předmětem pohany

Ať byla doba jakákoli - ti, co přivandrovali na jarmark nebo pouť byli v nemilosti. Proč toto hanobení a nenávist přetrvává dodnes?

21.10.2018 v 16:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Eva Šamánková

Lži, dokud můžeš

Šťastní manželé, jimž se právě narodilo druhé dítě. Spokojený život ale náhle a nečekaně, v jedné jediné vteřině, končí, když manžel umírá při dopravní nehodě. Jenže... Co když je to všechno jinak? Co když nehoda nebyla náhoda...?

21.10.2018 v 11:14 | Karma článku: 9.95 | Přečteno: 769 | Diskuse

Karel Sýkora

Brooklyn Street Art

Street art je výtvarné umění vytvářené na veřejných místech („street“ = ulice). Motivy a objekty street artu jsou rozmanité. Street art může být nalezen kdekoliv na světě. Street umělci proto často cestují do ciziny.

21.10.2018 v 7:55 | Karma článku: 4.90 | Přečteno: 90 |

Milan Prokš

Kráska přichází

Egypt, faraoni, starověk... Z téhle doby si ve své chabé paměti dokážu vykřesat opravdu pouze pár vědomostí, nabytých kdysi v dost nudných hodinách dějepisu na základní škole.

20.10.2018 v 17:37 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 235 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz