Pátek 22. ledna 2021, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 22. ledna 2021 Slavomír

Jan Heller – Překladatelský postup Septuaginty

7. 04. 2019 9:29:25
Úkolem biblického teologa není svémocně třídit a svrchovaně hodnotit obsah biblických výpovědí, nýbrž sledovat jednající Slovo a snažit se o to, porozumět jeho dílu a cíli.

Teologie Septuaginty

Teoreticky by bylo možno vzít si některou starozákonní teologii, probírat v ní pojem za pojmem, sledovat, jak jej kde Septuaginta překládá a nejednou ovšem i obměňuje. V rámci této práce se ovšem musíme omezit jen na několik závažných pojmů a charakteristických rysů.

1. Jméno Boží (JHVH – kyrios)

Nejzávažnější výraz biblické teologie je samozřejmě jméno Boží, psané v hebrejštině jako známý tetragram čtyřpísmenný znak JHVH. V pozdějších rukopisech Septuaginty, které sloužily za základ našich běžných pracovních edicí, je tento znak s výslovností dodnes ne zcela jistou překládán téměř důsledně řeckým výrazem kyrios pán. To má velký dosah. Případně jej vyjádřil Deismann: „Die Bibel, deren Gott Jahwe heisst, ist die Bibel eines Volkes; dle Bibel, deren Gott kyrios heisst, ist die Weltbibel.“ To znamená, že Hospodinův nárok na vládu nad celým světem, který je ovšem již v hebrejském Starém zákoně nejednou jasně vysloven, ale většinou jako hodnota eschatologická, je septuagintním překladem kyrios aktualizován a prezentizován; přestává být eschatologickým výhledem a vytouženou nadějí a stává se osou skrytého řádu jsoucna, který víra odhaluje.

K tomuto svým způsobem odvážnému a revolučnímu pohledu vedla dlouhá cesta. Rukopisné nálezy zlomků Septuaginty z předkřesťanské doby ukazují, že ve starší době, kdy Septuaginta byla ještě v rukou židovských tradentů, nebyl tetragram překládán, nýbrž vpisován do řeckého textu aramejským písmem.

Dokladem toho je např. papyrus Fouad, egyptský zlomek Septuaglnty. Ve druhém století po Kr. se sice již vyskytuje zkratka ks (= kyrios), ale v papyrech z Qxyrhynchu najdeme často hebrejskou zkratku jj. Také Aquila, Symmachos a Theodotlon tetragram nepřekládali, ale přepisovali specifickým znakem. Kdy a pod jakým vlivem či s jakým původním záměrem začal být tetragram překládán řeckým kyrios, bylo předmětem obsáhlé vědecké diskuse. Baudissin, jeden z velkých představitelů nábožensko-dějinné školy, poukazoval zvláště na obdoby v helenistické sakrální titulatuře. Avšak důležitější, než mytické čl politické analogie byl jistě záměr biblického podání. A ten zde byl nepochybně vyznavačsky polemický: Proti všelijakým mocipánům, kteří se s oblibou dávali titulovat kyrios, a nad nimi všemi je Pán jediný a svrchovaný. Tím tehdy biblická zvěst nabyla výrazně na aktuálnosti. V dnešní době zatím marně hledáme výraz, který by pocházel ze slovníku současnosti a aktualizoval modernímu člověku Boži vládu a svrchovanost stejně názorně jako kdysi antickému slůvko kyrios.

2. Centrální pojmy

Po zmínce o jménu Božím by bylo vhodné zastavit se u ně kterých ústředních dogmatických čl blblicko-teologických pojmů jako jsou zákon, spravedlnost, pravda, hřích, smíření atd. Jejich překlady v Septuagintě i teologický dosah posunu v jejich obsahu analyzoval velmi pečlivě známý anglický biblista C. H. Dodd (The Bible and the Greeks). Poněvadž jde o oblast dobře zpracovanou a snadno dostupnou, není třeba se zde zdržovat jejím opakováním. Mnoho materiálu je také ve známém novozákonním slovníku Kittelově. A řada příkladů z této oblasti byla uveřejněna i v našich církevních časopisech jako biblické studie.

3. Antropomorfismy

Zvláštní kapitolu mezi důležitými body starozákonní teologie tvoří antropomorfismy. Obecně se tvrdívá, že spiritualizující Septuaginta antropomorfismy vymycuje. Tak např. známý anglický odborník Swete ve své knize Introduction to the Septuagint, str. 327, píše: The LXZ have endeavoured to avoid the anthropomorphisms of the originál... Podrobnou práci o této otázce předložil v r. 1943 C. T. Pritsch (The Anti-Anthropomorphism of the Greek Pentateuch, Princeton 1934). Je sice pravda, že se Pritschovi podařilo najít a předložit v řeckém znění Pentateuchu některá místa, kde se Septuaginta antropomorfismům vyhnula. Ale na druhé straně je řada míst, kde Septuaginta antropomorfismy ponechala. Prvý na tuto okolnost upozornil v recenzi Pritschovy knihy T. W. Manson (Journal of Theological Studies, London 46, 1945, 78n).

Úkazu je tam, že v Septuaginta jsou některé oddíly či biblické knihy, které jsou k antropomorfismům tolerantnější a jiné zase odmítavější. Tak např. protiantropomorfní revize v Ex byla důkladnější než v Gn nebo v Lv. Také stanovisko jednotlivých rukopisů a kodexů není stejné. B je protiantropomorfnější než A. Podobné nebo ještě větší rozdíly jsou mezi pozdějšími řeckými verzemi Starého zákona: Doslovný Aquilla musí ovšem antropomorfismy hebrejského znění převzít. Zato Symmachos je vymycuje, kdežto Theodotlan zaujímá stanovisko prostředkující

Ověřme si nyní stanovisko Septuaginty k antropomorfismům na konkrétních příkladech. Z různých knih o Septuagintě má nejúplnější výčet tak zvaných „protiantropomorfních „ míst Swete, Introduction s. 327. Uvádí jich však pouze 8: Gn 18,25 Ex 4,16 15,3 24,10.11 Nu 12,8 Dt 14,23 Joz 4,24. Těchto osm míst, ke všemu všech jen z Hexateuchu, je však chudá žeň, má-li pouze jimi být prokázáno protiantropomorfní stanovisko Septuaginty.

Prošel jsem proto podle konkordancí Mandelkemovy a Hatch–Redpathovy dva nejdůležitější výrazy z oblasti antropomorfismů, totiž ruku (hebr. jad, řec. cheir) a nohu (hebr. regel, řec. pús) na všech místech výskytu ve Starém zákoně a vybral místa, kde jde o ruku či nohu Boží nebo Hospodinovu.

a) ruka – jad – cheir

Ukázalo se, že jsou desítky míst, kde se shodně v Masoře i v Septuagintě hovoří o ruce Hospodinově. Pouze pět z nich lze vykládat jako protiantropomorfní úpravy Septuaginty. Jsou to: Ex 16,3 Joz 4,24 2Pa 29,25 30,8 Ez 20,5. Naproti tomu např. pouze v jediné biblické knize Ex je jedenáct velice výrazných míst, kde Septuaginta antropomorfismy ponechává:

Ex 3,20 9,3.15 13,9.14.16 14,31 15,17 17,16 33,22.23.

A to je právě v Ex, tedy v knize, kterou prohlásil Manson za zvláště protiantropomorfhě zredigovanou.

Ze všech uvedených míst je nej výmluvně jší Ex 13,31: íden Israél tón cheir a tén megalén „viděl také Izrael moc (tak Kraličtí, v hebr. jad = rukul ) velikou, kterouž prokázal Hospodin u Egyptských.“ Je zajímavé, že i Kraličtí, jinak překladatelé velmi věrní, tu couvli před doslovným překladem a ponechali „ruku“ jen v poznámce, ačkoli Septuaginta má cheir a Vulgata manus. Takových příkladů by bylo možno předložit řadu; připojuji však už jen jediný: Ex 21,18 desky kamenné, psané prstem Božím. Vulgata i Septuaginta překládají doslovně.

b) noha – regel – pús

I zde je situace podobná. Prošel jsem opět všecka místa výskytu a ukázalo se, že o „nohách Hospodinových“ mluví jen čtyři místa: Ex 24,10 2S 22,10 Ž 18,10 Iz 66,13. Septuaginta překládá volně jen u Iz. 66,13: abych, místo noh svých oslavil (tak doslovně Masora). Teprve Lukian upravuje zpět na doslovné znění: kai ton topon tón podón mú doxasó. Naproti tomu v udánlivě protiantropomorfním Ex 24,10 je Septuaginta zcela doslovná:„ A pod nohama jeho bylo jako dílo z kamene.“

c) Souhrn

Shrňme si nyní stať o antropomorfismech v Septuagintě:

Uvedená textová fakta ukazují, že Septuaginta – a to i v knihách, které se považovaly za zvláště „protiantropomorfně zredigované“ (Manson) – má několikanásobně větší počet antropomorfismů ponechaných než přeznačených. Tento nález dává jednoznačně za pravdu Mansovu varování před zjednodušováním stanoviska Septuaginty proti přecenění u Pritsche. Ale můžeme jít ještě o krok dále: Protiantropomorfní tendence se ukazují i v jiných liniích podání, vzpomeňme na Symmacha a na targumy!

Septuaginta tu představuje jen první tradiční stupeň, první, nejstarší překlad Starého zákona. Její nechuť vůči antropomorfismům není zdaleka tak veliká, jak se v literatuře o ní obvykla traduje a vlastně nepřevyšuje obecný odpor, který v rámci transcendentalizujících tendencí nacházíme v pozdějších vývojových fázích jiných okruhů či linií podání (např. targumy).

celý dokument o 53 stranách „Překladatelský postup Septuaginty“ se dá stáhnout zde

Autor: Karel Sýkora | neděle 7.4.2019 9:29 | karma článku: 6.23 | přečteno: 102x

Další články blogera

Karel Sýkora

Viva La Vida — cover od Aris Choir

„Viva la Vida“ je píseň anglické rockové skupiny Coldplay. Napsali ji všichni členové skupiny pro čtvrté studiové album Viva la Vida or Death and All His Friends (2008). Skladba byla vydána jako druhý singl z alba.

20.1.2021 v 10:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 |

Karel Sýkora

Kniha Jób

Kniha Jób je knihou Starého zákona a patří mezi knihy mudroslovné (křesťanství) nebo mezi Spisy (židovství). Je psána hebrejsky.

17.1.2021 v 18:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 |

Karel Sýkora

Armin van Buuren feat. Josh Cumbee — Sunny Days

Armin van Buuren je holandský producent a DJ tvořící a hrající trance. Armin van Buuren po mnoho let okupuje nejvyšší příčky světového DJ žebříčku.

15.1.2021 v 7:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 |

Karel Sýkora

Maturita z roku 1885

To byly jiné základy pro inteligentní národ. Není divu, že jsme byli nejvyspělejší částí Rakouska-Uherska technicky i kulturně a za první republiky zrovna tak. Kdopak z dnešních maturantů by složil maturitní zkoušku z roku 1885?

14.1.2021 v 5:10 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 132 |

Další články z rubriky Kultura

Ivana Jungová

Divoženky a Divomuži na scénu

Na umělcích obdivuji, že si tvoří své vlastní mikrosvěty s naprosto svébytným názorem. Ráda bych vám představila specifické interprety, kterým se to daří.

20.1.2021 v 22:39 | Karma článku: 4.28 | Přečteno: 215 | Diskuse

Karel Sýkora

Viva La Vida — cover od Aris Choir

„Viva la Vida“ je píseň anglické rockové skupiny Coldplay. Napsali ji všichni členové skupiny pro čtvrté studiové album Viva la Vida or Death and All His Friends (2008). Skladba byla vydána jako druhý singl z alba.

20.1.2021 v 10:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 |

Alžbeta Vlčková

Brno má a nemá 1400 kulturních památek, anebo Jak Brno přichází o památky

Každá kulturní památka představuje významnou stopu naší bohaté historie. Výjimečné předměty, nemovitosti, městské celky, tradice atd., neopakovatelně mapují dějiny, dotváří identitu národa a prezentují trvalé hodnoty.

19.1.2021 v 15:00 | Karma článku: 15.98 | Přečteno: 442 | Diskuse

Karel Sýkora

Kniha Jób

Kniha Jób je knihou Starého zákona a patří mezi knihy mudroslovné (křesťanství) nebo mezi Spisy (židovství). Je psána hebrejsky.

17.1.2021 v 18:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 |

Dita Jarošová

Nacionalismus versus patriotismus, vlastenectví...

Podivná uskupení se nám v poslední době rozrostla jako houby po dešti, takzvaná domobrana pilně cvičí nejen v lese, povstali nám také Blaničtí rytíři, snad je však naneštěstí vede bílej jezdec.

17.1.2021 v 17:29 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 582 | Diskuse
Počet článků 3972 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 436

Seul le silence est sur, tout le reste est courage. 
— Emmanuel Le Roy Ladurie

Jisté je jen mlčení, cokoli jiného je odvaha.

Najdete na iDNES.cz