Pátek 3. července 2020, svátek má Radomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 3. července 2020 Radomír

Plinius Mladší o křesťanech

18. 06. 2020 6:38:45
Plinius Mladší (plným jménem Gaius Plinius Caecilius Secundus) v dopise z roku 111 nebo 112 po Kr. žádá císaře Trajána o radu, jak má nakládat s křesťany, s nimiž se setkal v jižním Černomoří.

Plinius Mladší (plným jménem Gaius Plinius Caecilius Secundus) v dopise z roku 111 nebo 112 po Kr. žádá císaře Trajána o radu, jak má nakládat s křesťany, s nimiž se setkal v jižním Černomoří při správě provincie Bithýnie a Pontus. Dopis obsahuje svědectví o náboženských praktikách křesťanů té doby. Císař ve stručné odpovědi schvaluje Pliniův dosavadní postup v této záležitosti.

C. Plinius Traiano imperatoriGaius Plinius císaři Trajánovi
[1] Sollemne est mihi, domine, omnia de quibus dubito ad te referre. Quis enim potest melius vel cunctationem meam regere vel ignorantiam instruere? Cognitionibus de Christianis interfui numquam: ideo nescio quid et quatenus aut puniri soleat aut quaeri. [2] Nec mediocriter haesitavi, sitne aliquod discrimen aetatum, an quamlibet teneri nihil a robustioribus differant; detur paenitentiae venia, an ei, qui omnino Christianus fuit, desisse non prosit; nomen ipsum, si flagitiis careat, an flagitia cohaerentia nomini puniantur. Interim, <in> iis qui ad me tamquam Christiani deferebantur, hunc sum secutus modum. [3] Interrogavi ipsos an essent Christiani. Confitentes iterum ac tertio interrogavi supplicium minatus; perseverantes duci iussi. Neque enim dubitabam, qualecumque esset quod faterentur, pertinaciam certe et inflexibilem obstinationem debere puniri. [4] Fuerunt alii similis amentiae, quos, quia cives Romani erant, adnotavi in urbem remittendos.[1] Mám ve zvyku, pane, obracet se na tebe se vším, čím si nejsem jist. Kdo by mne totiž mohl lépe zbavit pochybností nebo poučit v neznalosti? Vyšetřování ohledně křesťanů jsem se nikdy neúčastnil, a tak nevím, co a jak se má trestat a vyšetřovat. [2] Nemálo jsem váhal, zda se má brát ohled na věk, nebo zda i ti nejmladší mají být stavěni na roveň s dospělými, zda má být za projevenou lítost udělována milost, nebo zda tomu, kdo byl dříve křesťanem, nemá pomoci to, že jím přestal být, zda se má trestat za samotné jméno "křesťan", i když nebyla spáchána žádná hanebnost, nebo za hanebnosti související s tímto jménem. Prozatím jsem s těmi, kteří mně byli předvedeni jako křesťané, zacházel tímto způsobem: [3] Zeptal jsem se jich, zda jsou křesťany. Těch, kteří se k tomu doznali, jsem se zeptal ještě podruhé a potřetí a zároveň jsem jim pohrozil trestem; jestliže na svém doznání trvali, přikázal jsem vykonat na nich trest. Nepochyboval jsem totiž, že nehledě na to, k čemu se přiznali, musí být potrestána jejich zatvrzelost a zarputilá neústupnost. [4] Jiné, stejně pošetilé, kteří byli římskými občany, jsem nechal poslat do Říma.
Mox ipso tractatu, ut fieri solet, diffundente se crimine plures species inciderunt. [5] Propositus est libellus sine auctore multorum nomina continens. Qui negabant esse se Christianos aut fuisse, cum praeeunte me deos appellarent et imagini tuae, quam propter hoc iusseram cum simulacris numinum afferri, ture ac vino supplicarent, praeterea male dicerent Christo, quorum nihil cogi posse dicuntur qui sunt re vera Christiani, dimittendos putavi. [6] Alii ab indice nominati esse se Christianos dixerunt et mox negaverunt; fuisse quidem sed desisse, quidam ante triennium, quidam ante plures annos, non nemo etiam ante viginti. <Hi> quoque omnes et imaginem tuam deorumque simulacra venerati sunt et Christo male dixerunt. [7] Affirmabant autem hanc fuisse summam vel culpae suae vel erroris, quod essent soliti stato die ante lucem convenire, carmenque Christo quasi deo dicere secum invicem seque sacramento non in scelus aliquod obstringere, sed ne furta ne latrocinia ne adulteria committerent, ne fidem fallerent, ne depositum appellati abnegarent. Quibus peractis morem sibi discedendi fuisse rursusque coeundi ad capiendum cibum, promiscuum tamen et innoxium; quod ipsum facere desisse post edictum meum, quo secundum mandata tua hetaerias esse vetueram. [8] Quo magis necessarium credidi ex duabus ancillis, quae ministrae dicebantur, quid esset veri, et per tormenta quaerere. Nihil aliud inveni quam superstitionem pravam et immodicam.Samotným projednáváním, jak už to bývá, se zločin začal šířit a brzy nabyl vícero podob. [5] Bylo podáno anonymní udání na mnoho lidí; měl jsem za to, že je třeba propustit ty, kteří popřeli, že jsou nebo že byli křesťany, a po mém vzoru vzývali bohy a před tvou podobiznou, kterou jsem kvůli tomu nechal přinést zároveň se sochami božstev, obětovali kadidlo a víno, a navíc zlořečili Kristovi - k ničemu z toho prý nelze přinutit skutečné křesťany. [6] Jiní, kteří byli označeni udavačem, řekli, že jsou křesťany, ale hned to zase popřeli; prý sice byli, ale přestali jimi být - někteří před třemi lety, jiní před ještě více lety, a někdo dokonce před dvaceti. Také tito všichni uctili tvou podobiznu i sochy bohů a zlořečili Kristovi. [7] Tvrdili však, že podstatou jejich viny či omylu bylo to, že se ve stanovený den před úsvitem scházívali, společně se modlili ke Kristovi jako k Bohu a zavazovali se přísahou nikoli ke zločinu, nýbrž k tomu že se nebudou dopouštět krádeží, loupeží ani cizoložství, že nebudou porušovat dané slovo a že neodmítnou vydat svěřenou věc, kdykoli k tomu budou vyzváni; poté se, jak pravili, rozcházeli, aby se znovu sešli k jídlu, otevřeně a bez nekalých úmyslů; toto však prý přestali dělat po zveřejnění mé vyhlášky, jíž jsem podle tvých pokynů zakázal spolky. [8] Tím spíše jsem pokládal za nezbytné vyslechnout na mučidlech dvě služky, jimž se říkalo pomocnice, a tak zjistit pravdu. Neshledal jsem však nic jiného než to, že se jedná o zvrácenou a přehnanou pověru.
[9] Ideo dilata cognitione ad consulendum te decucurri. Visa est enim mihi res digna consultatione, maxime propter periclitantium numerum. Multi enim omnis aetatis, omnis ordinis, utriusque sexus etiam vocantur in periculum et vocabuntur. Neque civitates tantum, sed vicos etiam atque agros superstitionis istius contagio pervagata est; quae videtur sisti et corrigi posse. [10] Certe satis constat prope iam desolata templa coepisse celebrari, et sacra sollemnia diu intermissa repeti passimque venire <carnem> victimarum, cuius adhuc rarissimus emptor inveniebatur. Ex quo facile est opinari, quae turba hominum emendari possit, si sit paenitentiae locus.[9] Proto jsem vyšetřování odložil, abych se s tebou mohl poradit. Zdálo se mi totiž, že tato záležitost si zaslouží tvoji radu, a to především kvůli počtu osob do ní zapletených; neboť mnoho lidí všech věkových skupin, všech společenských tříd a obojího pohlaví je a bude stíháno. Nákaza té pověry zasáhla nejen města, nýbrž i vesnice a venkov; zdá se však, že může být zastavena a vymýcena. [10] Aspoň je dostatečně zřejmé, že již téměř liduprázdné chrámy začaly být navštěvovány, že se obnovují dlouho zapomenuté náboženské slavnosti a že se všude objevuje maso obětních zvířat, na něž se dosud jen velmi zřídka našel kupec. Z toho si lze snadno domyslit, jaký zástup lidí se může napravit, když se dá příležitost k projevení lítosti.
Traianus PlinioTraján Pliniovi
[1] Actum quem debuisti, mi Secunde, in excutiendis causis eorum, qui Christiani ad te delati fuerant, secutus es. Neque enim in universum aliquid, quod quasi certam formam habeat, constitui potest. [2] Conquirendi non sunt; si deferantur et arguantur, puniendi sunt, ita tamen ut, qui negaverit se Christianum esse idque re ipsa manifestum fecerit, id est supplicando dis nostris, quamvis suspectus in praeteritum, veniam ex paenitentia impetret. Sine auctore vero propositi libelli <in> nullo crimine locum habere debent. Nam et pessimi exempli nec nostri saeculi est.[1] V procesech s těmi, kteří ti byli předvedeni jako křesťané, jsi, milý Sekunde, zvolil náležitý postup. Není totiž možno stanovit obecně něco, co by mělo takříkajíc pevně danou podobu. [2] Nemají se vyhledávat; jsou-li však předvedeni a usvědčeni, musejí být potrestáni, ovšem tak, aby tomu, kdo popře, že je křesťanem, a prokáže to vzýváním našich bohů, byla za projevenou lítost udělena milost, přestože byl v minulosti podezřelý. K anonymním udáním se však nemá přihlížet u žádného zločinu, neboť by to dávalo špatný příklad a odporovalo by to naší době.
Plinius Minor, Epistulae 10, 96-97.Plinius Mladší, Dopisy 10, 96-97. Do češtiny přeložil Petr.

Gaius Plinius císaři Trajánovi

Mám ve zvyku, pane, obracet se na tebe se vším, čím si nejsem jist. Kdo by mne totiž mohl lépe zbavit pochybností nebo poučit v neznalosti? Vyšetřování ohledně křesťanů jsem se nikdy neúčastnil, a tak nevím, co a jak se má trestat a vyšetřovat. Nemálo jsem váhal, zda se má brát ohled na věk, nebo zda i ti nejmladší mají být stavěni na roveň s dospělými, zda má být za projevenou lítost udělována milost, nebo zda tomu, kdo byl dříve křesťanem, nemá pomoci to, že jím přestal být, zda se má trestat za samotné jméno „křesťan,“ i když nebyla spáchána žádná hanebnost, nebo za hanebnosti související s tímto jménem. Prozatím jsem s těmi, kteří mně byli předvedeni jako křesťané, zacházel tímto způsobem: Zeptal jsem se jich, zda jsou křesťany. Těch, kteří se k tomu doznali, jsem se zeptal ještě podruhé a potřetí a zároveň jsem jim pohrozil trestem; jestliže na svém doznání trvali, přikázal jsem vykonat na nich trest. Nepochyboval jsem totiž, že nehledě na to, k čemu se přiznali, musí být potrestána jejich zatvrzelost a zarputilá neústupnost. Jiné, stejně pošetilé, kteří byli římskými občany, jsem nechal poslat do Říma.

Samotným projednáváním, jak už to bývá, se zločin začal šířit a brzy nabyl vícero podob. Bylo podáno anonymní udání na mnoho lidí; měl jsem za to, že je třeba propustit ty, kteří popřeli, že jsou nebo že byli křesťany, a po mém vzoru vzývali bohy a před tvou podobiznou, kterou jsem kvůli tomu nechal přinést zároveň se sochami božstev, obětovali kadidlo a víno, a navíc zlořečili Kristovi – k ničemu z toho prý nelze přinutit skutečné křesťany. Jiní, kteří byli označeni udavačem, řekli, že jsou křesťany, ale hned to zase popřeli; prý sice byli, ale přestali jimi být – někteří před třemi lety, jiní před ještě více lety, a někdo dokonce před dvaceti. Také tito všichni uctili tvou podobiznu i sochy bohů a zlořečili Kristovi. Tvrdili však, že podstatou jejich viny či omylu bylo to, že se ve stanovený den před úsvitem scházívali, společně se modlili ke Kristovi jako k Bohu a zavazovali se přísahou nikoli ke zločinu, nýbrž k tomu že se nebudou dopouštět krádeží, loupeží ani cizoložství, že nebudou porušovat dané slovo a že neodmítnou vydat svěřenou věc, kdykoli k tomu budou vyzváni; poté se, jak pravili, rozcházeli, aby se znovu sešli k jídlu, otevřeně a bez nekalých úmyslů; toto však prý přestali dělat po zveřejnění mé vyhlášky, jíž jsem podle tvých pokynů zakázal spolky. Tím spíše jsem pokládal za nezbytné vyslechnout na mučidlech dvě služky, jimž se říkalo pomocnice, a tak zjistit pravdu. Neshledal jsem však nic jiného než to, že se jedná o zvrácenou a přehnanou pověru.

Proto jsem vyšetřování odložil, abych se s tebou mohl poradit. Zdálo se mi totiž, že tato záležitost si zaslouží tvoji radu, a to především kvůli počtu osob do ní zapletených; neboť mnoho lidí všech věkových skupin, všech společenských tříd a obojího pohlaví je a bude stíháno. Nákaza té pověry zasáhla nejen města, nýbrž i vesnice a venkov; zdá se však, že může být zastavena a vymýcena. Aspoň je dostatečně zřejmé, že již téměř liduprázdné chrámy začaly být navštěvovány, že se obnovují dlouho zapomenuté náboženské slavnosti a že se všude objevuje maso obětních zvířat, na něž se dosud jen velmi zřídka našel kupec. Z toho si lze snadno domyslit, jaký zástup lidí se může napravit, když se dá příležitost k projevení lítosti.


Traján Pliniovi

V procesech s těmi, kteří ti byli předvedeni jako křesťané, jsi, milý Sekunde, zvolil náležitý postup. Není totiž možno stanovit obecně něco, co by mělo takříkajíc pevně danou podobu. Nemají se vyhledávat; jsou-li však předvedeni a usvědčeni, musejí být potrestáni, ovšem tak, aby tomu, kdo popře, že je křesťanem, a prokáže to vzýváním našich bohů, byla za projevenou lítost udělena milost, přestože byl v minulosti podezřelý. K anonymním udáním se však nemá přihlížet u žádného zločinu, neboť by to dávalo špatný příklad a odporovalo by to naší době.

Plinius Mladší, Dopisy 10, 96-97. Do češtiny přeložil Petr.

Autor: Karel Sýkora | čtvrtek 18.6.2020 6:38 | karma článku: 0.00 | přečteno: 61x

Další články blogera

Karel Sýkora

Gabriela Vlková — kniha Jób aneb sázka na člověka

Kniha Jób je knihou Starého zákona a patří mezi knihy mudroslovné (křesťanství) nebo mezi Spisy (židovství). Je psána hebrejsky.

21.6.2020 v 6:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 |

Karel Sýkora

Zuzana Navarová — Andělská

Skládala hudbu k divadelním představením, objevila zpěvačku Radúzu a taky talent Věry Bílé. V roce 2003 nazpívala ústřední píseň do pohádky Čert ví proč. Jan P. Muchow o ní prohlásil, že byla první dámou české hudební scény.

20.6.2020 v 18:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 |

Karel Sýkora

John Calhoun — Jak hustota populace ovlivňuje chování

V 60. a 70. letech minulého století provedl známý vědec John Calhoun z USA řadu zajímavých experimentů. Jeho nejzajímavější pokus byl ten, kde zkoumal, co se stane myším, kterým vybuduje dokonalý život.

19.6.2020 v 11:18 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 134 |

Karel Sýkora

Seznam léků

Na stránce najdete abecední seznam nejpoužívanějších léků a doplňků stravy. Bližší (a zjednodušené) informace o jednotlivých preparátech jsou pod jednotlivými odkazy. Celkový počet medikamentů v seznamu je aktuálně 3555.

19.6.2020 v 5:42 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 95 |

Další články z rubriky Kultura

Karel Orlík

Ano, svět je rozdělen, už od Kaina a Abela

Svět je rozdělen na jednající podle Boží vůle a na svévolníky. Ti druzí jsou ve vzpouře proti Bohu a nejraději by Boha „strhli z nebes na zem“.

2.7.2020 v 6:00 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 319 | Diskuse

Zbyšek Hlinka

MacGyver - aneb emeričtí diletanti

Pořídil jsem si seriál MacGyver, natáčený v letech 1985 až 1992. Je v něm i několik dílů věnovaných emerickým představám o někdejším lido-demo bloku (pro mladší: bolševické státy). Docela sranda...

1.7.2020 v 23:03 | Karma článku: 26.94 | Přečteno: 1029 | Diskuse

Karel Orlík

Kde najdeme moudrost?

Tak se táže starozákonní spravedlivý Job a pokračuje slovy, „že ji nelze získat za stříbro, zlato, perly, korál ani křišťál, neboť moudrost je úcta k Bohu.“ (Job 28, 12-28)

29.6.2020 v 6:00 | Karma článku: 7.17 | Přečteno: 118 | Diskuse

Karel Orlík

Přírodní vědy neznají evoluci

Takový je titul knihy A.E.Wildera-Smitha. Titul PhD získal z organické chemie na oxfordské pobočce v anglickém Readingu, doktorát v oboru biochemie na univerzitě v Zurichu a doktorát na katedře farmakologických věd v Ženevě.

27.6.2020 v 9:40 | Karma článku: 18.35 | Přečteno: 709 | Diskuse

Jan Šesták

Jan Novák: KUNDERA - a už jeden kiks

Zmíněnou knihu vlastním sotva 24 hodin, takže jsem si ji stačil jen prohlédnout, a letmo si v ní zalistovat. Jako obvykle u biografií, prohlédnul jsem si hned také jmenný rejstřík, najdu-li tam někoho ze svých přátel či známých.

27.6.2020 v 0:22 | Karma článku: 25.46 | Přečteno: 6081 | Diskuse
Počet článků 3967 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 427

Seul le silence est sur, tout le reste est courage. 
— Emmanuel Le Roy Ladurie

Jisté je jen mlčení, cokoli jiného je odvaha.

Najdete na iDNES.cz