Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 20. ledna 2022 Ilona

Starověký Blízký východ a jeho chronologie

8. 01. 2022 6:02:01
Chronologie starověkého Blízkého východu je rámec termínů pro různé události, děje a dynastie vládců. Historické nápisy a texty obvykle zaznamenávají události z hlediska posloupnosti jednotlivých úředníků či vládců.

Historia rerum praeteritorum est narratio: Chronologia vero rerum earundem certis ex indiciis ad sua tempora temporumque partes accomodatio.

Historie je vyprávění o minulých událostech: Chronologie pak je uspořádání týchž událostí podle spolehlivých údajů do příslušných dob a období.

— Denis Pétau

Absolutní chronologie je odborný termín z archeologie, kdy jsou události datovány pomocí let, desetiletí a století. Opakem absolutního datování je relativní datování, které nám pouze říká, která ze dvou událostí proběhla dříve.

Mezi metody, kterými můžeme převést relativní datování na absolutní datování patří synchronismus s jinými událostmi jakými jsou přírodní jevy – zatmění Slunce, shody ranního východu Síria a ranního východu slunce ve starověkém Egyptě, erupce nějaké sopky, použití radiokarbonové metody, dendrochronologie, termoluminiscence.

Blízký východ označuje oblast rozkládající se od egejského pobřeží Turecka do středního Íránu a od severní Anatólie po Rudé moře. Dějiny Blízkého východu můžeme datovat okolo roku 3000 př. n. l., neboť tenkrát společně vrcholily některé prehistorické procesy a objevilo se písmo. Pro konec dějin starověkého Blízkého východu nám může posloužit porážka Persie Alexandrem Velikým v roce 331 př. n. l.[1]

Chronologie starověkého Blízkého východu je rámec termínů pro různé události, děje a dynastie vládců. Historické nápisy a texty obvykle zaznamenávají události z hlediska posloupnosti jednotlivých úředníků nebo vládců: „v roce X krále Y“. Porovnáním mnoha záznamů, které jsou k nám k dispozici, se relativní chronologie týká zaznamenaných událostí ve starověkých městech dané oblasti. Uvedená datace platí v tomto případě pouze pro Blízký východ, nemá tedy univerzální platnost.

Pro 3. a 2. tisíciletí před naším letopočtem je chronologie méně jistá, přesto lze rozlišit následující období na:

Starší doba bronzová (3300–2100 př. n. l.): Po vzestupu klínového písma v předchozím období Uruku přišla řada dalších panovníků a dynastií, jejichž existence je založena převážně na omezených zdokumentovaných pramenech. Nedostatek dendrochronologie, astronomických korelací a řídkost moderních, dobře stratifikovaných sekvencí radiokarbonových dat z oblasti jižní Mezopotámie ztěžuje přiřazení absolutních dat této chronologii.

Střední doba bronzová (2100–1550 př. n. l.): Počínaje Akkadskou říší kolem roku 2300 př. n. l. se jednotlivé chronologické důkazy stávají vnitřně konzistentnějšími. Lze si udělat dobrý obrázek o tom, který vládce po předchozím následoval, a lze vytvořit synchronizaci v dataci mezi Mezopotámií, oblastí Levanty a přibližnou chronologií starověkého Egypta.

Na rozdíl od předchozího období existuje řada pevných dat, která pomáhají změnit tuto nejistou chronologii na pevnou. Patří mezi ně astronomické události, dendrochronologie, radiokarbonové datování a také erupce sopek. Vláda Chammurapiho je umístěna do let 1792 až 1750 př. n. l., což je datace dle tzv. „střední chronologie“.

Pozdní doba bronzová (1550–1200 př. n. l.): Po období chaosu po pádu První Babylonské říše přišlo období stability s Asyrskou říší, Chetitskou říší a pozdějšími částmi třetí babylonské dynastie (Kassité).

Kolaps doby bronzové (1200–900 př. n. l.) čili „temný věk“: začíná pádem babylonské dynastie (Kassité) zhruba kolem roku 1200 před naším letopočtem, dále to byla invaze mořských národů do Egypta (1177 př. n. l.) a následně kolaps Chetitské říše.

O délce kolapsu doby bronzové ve starověkém Blízkém východě se mezi akademiky čile diskutuje. V závislosti na tom, zda badatelé spatřují mezi první a druhou polovinou druhého tisíciletí kontinuitu či diskontinuitu, je jejich chápání časového úseku historického ticha kratší či delší. V této mezeře se odehrály některé zásadní změny, které povedou v pozdějších staletích ke zcela odlišné životní situaci v této oblasti.[2]

Hlavní příčiny kolapsu této doby jsou především tyto: 1. přírodní katastrofy (zemětřesení), 2. změna klimatu (která způsobila sucho a hladomor), 3. kmenové války, invaze (především mořských národů)[3] a 4. narušení obchodních vztahů + kolaps politických uspořádání starověkých států (politická nestabilita).[4]

Když kolaps skončil, oblast Středomoří vstoupila do „doby temna“, v níž železo nahradilo bronz, diplomatické a obchodní vztahy téměř neexistovaly a umění, architektura a obecná kvalita života utrpěly v porovnání s předchozí dobou bronzovou.

Raná doba železná: Kolem roku 900 př. n. l. se se vzestupem Novoasyrské říše opět množí písemné záznamy, které nám stanoví relativně bezpečná absolutní data. Klasické zdroje, jako je Ptolemaiův kánon, Berossova dějepisná díla[5] a hebrejská Bible, poskytují určitou chronologickou podporu a také synchronizaci v dataci.

Nápis z desátého roku asyrského krále Ašur-Dana III. odkazuje na zatmění Slunce a astronomické výpočty datují zatmění na 15. června 763 př. n. l., což lze potvrdit dalšími zmínkami o astronomických událostech v této oblasti.

poznámky:

1. VAN DE MIEROOP, Marc. Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000-323 př. Kr. Praha: Academia, 2010. 327 s. Orient; sv. 8.

2. Tamtéž

3. Mořské národy napadly starověký Egypt a ostatní regiony v východního Středomoří před a během kolapsu pozdní doby bronzové (1200–900 př. n. l.). Bylo navrženo, že mořské národy pocházely z řady různých míst, jako je západní Malá Asie, Egejské moře, Středozemní ostrovy a jižní Evropa. Mořské národy zůstávají v očích většiny moderních učenců neidentifikovány a hypotézy týkající se jejich původu jsou zdrojem mnoha spekulací.

V druhé polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem jsou doložené rozsáhlé pohyby v oblasti východního Středomoří. Masy lidí bez domova (mořské národy) pomalu přeplouvaly moře, vysídlovaly nebo zcela splynuly se staršími populacemi. Tyto migrace ukončily minojskou civilizaci na Krétě, přispěly k nárůstu historické populace Řecka a Itálie, vyhladily Chetitskou říši a vytlačily Pelištejce do Kanaánu. (Pritchard, James B.; Ancient near Eastern Texts Relating to the Old Testament with Supplement)

4. DRAKE, Brandon L. The influence of climatic change on the Late Bronze Age Collapse and the Greek Dark Ages. Journal of Archaeological Science, 2012, 39.6: 1862-1870.

5. Známou mezopotámskou verzí mýtu o potopě je zápis, který provedl ve 3. století př. n. l. babylónský kněz Berossus. Tento kněz vložil příběh o potopě do svého díla Babylóniaka, které sepisoval pro Řeky zajímající se o babylónskou historii a kulturu.

Obrázek v perexu je pod licencí Creative commons CC BY-SA 4.0 a znázorňuje draka na Ištařině bráně.

Autor: Karel Sýkora | sobota 8.1.2022 6:02 | karma článku: 12.38 | přečteno: 275x

Další články blogera

Karel Sýkora

Encyklopedie středověku — Jacques Le Goff

Jedinečná kniha o středověkých dějinách a mentalitě z pera předních odborníků. Tento výkladový slovník z pera předních světových medievistů je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku.

19.1.2022 v 10:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 |

Karel Sýkora

Epos o Gilgamešovi — sumersky (hudební přednes)

Epos o Gilgamešovi (z původního Bilgames – výhonek stromu mésu, tj. strom života; řecky Gilgamos) je epos z 2. tisíciletí př. n. l. líčící dobrodružství sumerského krále Gilgameše.

18.1.2022 v 12:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 |

Karel Sýkora

Ghenwa Nemnom live at Baalbeck Festival 2021, Lebanon for Cafe De Anatolia

Mezinárodní festival v Baalbecku je kulturní událost v Libanonu. Od roku 1955 lidé z celého světa jezdí do města Baalbek v údolí Beqaa v Libanonu, aby se zúčastnili každoročního festivalu. Klasická hudba, tanec, divadlo, atd.

15.1.2022 v 10:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 |

Karel Sýkora

Sting (A Touch of Jazz)

Sting, je anglický hudebník a občasný herec z Newcastle upon Tyne. Než se v roce 1985 vydal na sólovou dráhu, byl hlavním zpěvákem, skladatelem, a baskytaristou rockové skupiny sedmdesátých až osmdesátých let The Police.

15.1.2022 v 5:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 |

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Encyklopedie středověku — Jacques Le Goff

Jedinečná kniha o středověkých dějinách a mentalitě z pera předních odborníků. Tento výkladový slovník z pera předních světových medievistů je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku.

19.1.2022 v 10:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 |

Karel Sýkora

Epos o Gilgamešovi — sumersky (hudební přednes)

Epos o Gilgamešovi (z původního Bilgames – výhonek stromu mésu, tj. strom života; řecky Gilgamos) je epos z 2. tisíciletí př. n. l. líčící dobrodružství sumerského krále Gilgameše.

18.1.2022 v 12:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 38 |

Stanislava Ševčíková

Festival íránských filmů: film Balada o bílé krávě

Navštívila jsem festival íránských filmů, který přibližuje exotické prostředí jedné středovýchodní země, která je současně náboženskou teokraciií. Vládne duchovní vůdce. Na film je možné se dívat i jako na pojetí spravedlnosti.

18.1.2022 v 9:16 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 223 | Diskuse

Jan Lněnička

K zemi hleď!

Film, vznikl v produkci streamovací platformy Netflix, natočil a napsal k němu scénář režisér Adam Mac Kay. Rád bych napsal, že je to karikatura našeho světa, ale není, ukazuje jeho hloupost a omezenost v plné nahotě.

17.1.2022 v 20:25 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 483 | Diskuse

Eva Šamánková

Hra na vraždu

Krásná honosná vila stojící jen malý kousek od moře. Parta přátel, která se tu sešla, aby oslavila svatbu jednoho z nich. Místo veselí však přišla tragédie a smrt. Nyní po roce se znovu scházejí. Budou hrát hru na vraždu...

17.1.2022 v 18:35 | Karma článku: 7.08 | Přečteno: 205 | Diskuse
Počet článků 4146 Celková karma 10.62 Průměrná čtenost 435

Chercher la vérité et la dire, telle qu'on la pense, n'est jamais criminel. On ne saurait imposer a personne une conviction. Les convictions sont libres.
Sébastien Castellion

Hledat pravdu a říkat ji tak, jak si myslíme, to nemůže být nikdy zločin. Nikdo nemá být k žádnému přesvědčení donucován. Přesvědčení je svobodné. 

Najdete na iDNES.cz